Mně se článek také líbil. Co Saša vymyslel a provedl, je nechutné a znevažující vztah. Ať to myslel jakkoli, nevěřil bych, že na něj bude v budoucnosti spoleh a zabezpečí rodinu.

Zdejší blog určitě spisovatele neudělá. Otázka je, jestli zabere kvalita textu (bez ohledu na odstavce), nebo raději nějaká vyšší moc. Známosti u prestižního nakladatelství, skvělý marketing, nebo skandál? Už nevím. Samo to nepůjde.

Přeji vám hodně úspěchů a nenechat se odradit škarohlídy.

Pane Wangu,

máte pravdu, tenhle prostor rozhodně není startovní dráhou pro spisovatele a já to tak ani neberu; zkrátka mě baví psát a "tlačí" mě spousta věcí a témat...tohle je jedna z cest, kudy se mohou dostat na povrch, mezi lidi.

Děkuji za přání a ať se Vám také daří, ať už se zabýváte čímkoli

Pokud jde pánové o mě , mě se článek líbil !!

Nelíbilo se mi chování jmenovaného chlapce.

Neteř bych povzbudila a podpořila.

Nejlépe sklenkou nějakého oblíbeného moku a se slovy, že jí takový kluk za nějaké trápení vůbec nestojí.

Paní Janáčková , souhlasím, tohle by nejspíš bylo nejlepší vyústění celé situace. Děkuji za názor a pochvalu.

Přiznám se rovnou, nejsem bohemistou ani literárním kritikem ani neaspiruji na vlastní psaní beletrie; a časy mých známostí jsou tytam. Přesto na rozdíl od Vás i od pana Faltýna považuji počet odstavců ve Vašem článku za přiměřený. Naopak v diskusním příspěvku Martina Faltýna je počet odstavců nadbytečný, častokrát odstavec představuje jedinou větu. Členit 73 slova a 456 znaků příspěvku pana Faltýna do pěti odstavců se mně osobně zdá přehnané. O překlepech v jeho káravém příspěvku nemluvě. Ve které literatuře by to našlo analogii?

Možná se mýlím i v tom, že nepovažuji blogy za zkušební prostor budoucích spisovatelů. Mám za to, že si jej může založit kdokoli i bez publikačních ambicí.

Váš příběh má vše, co dle mého do vyprávění patří: úvod, zápletku, napětí i spád, rozuzlení, závěr. Vše je popsáno přiměřeně tedy tak, aby jednak neobtěžovalo rozvláčností, jednak obsáhlo pensum potřebných informací. Peripetie je navíc obohacena o anagnorisis: každý soudný člověk může rozpoznat hranici humoru ve vtípcích, které na úkor svých (i životně důležitých) přátel a partnerů činí. Já jsem s Vaším příspěvkem spokojený.

Pane Větrovče,

děkuji Vám za ocenění a povzbuzení. Znovu (jako už mockrát) jsem si uvědomila, že svým psaním se nemůžu (a ani nechci) zavděčit všem. A že lidé mohou mít nejrůznější důvody, proč reagují tak, jak reagují. Zorientovat se v tom a udržet si svůj směr nebude asi vždycky jednoduché... O to víc pak potěší přístup, jako je ten Váš.

Pane Faltýne,

děkuji za konstruktivní kritiku; budu se snažit členit více a tedy lépe. A přitom se budu těšit na "palec" od Vás

To má začínající spisovatelka OPRAVDU problém s členěním textu na odstavce?

Čtivost se řídí nejen pobsahem,a le i grafickou úpravou textu. To Vám snad na spisovatelských kurzech řekli ne?

Karmu Vám dám, až to bude ke čtení. I kdybste psala jak Vladimír Vančura nebo Jan Ámos Komenský, případně Eliška Krásnohorská a Božena Němcová.

Takto to opravdu nejde. Nejste Kafka, u kterého to byla "mondénní póza".

V daném případě forma zvítězila nad obsahem. Lituji.