- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
od všech slýchám - počkej po padesátce... a tak ještě sedm let počkám a budu pozorovat
Mě čeká v lednu šedesátka! Věk mezi 35 a 45 považuji za sexuálně nejatraktivnější:-))). Pak to jde z kopce, po padesátce se mnohým ženám splní dětský sen - stanou se neviditelnými.:-))) Umělé zuby mám od 42let, dědičné zatížení, bohužel, ale neměnila bych ani náhodou. S přibývajícími roky , kdy v zrcadle vidíte stále se zhoršující obraz, obklopuji se ráda krásnými věcmi. Včera jsem si v antkariátu koupila Italštinu pro samouky a už mám v hlavě první dvě lekce:-))), přidám je k anglině, ruštině, španělštině a arabštině, kterými jsem si trénovala mozek od mládí. Tak asi tak...
Mě čeká už jenom padesátka. Za rok. Nijak mě to netíží, mám pětiletou dcerku, takže dělám totéž jako ve třiceti, kdy jsem měla pětiletého syna... Ale pamatuju si, jak mě trápila třicítka: měla jsem za to, že mládí je pryč! Jinak mohu zodpovědně prohlásit, že pošetilost mládí a hravost a takové ty věci se věkem nemusí ztratit...
Karma Já tím akorát procházím, v prosinci to padne..a můžu říct že „depku“ tedy mám, třicítka byla pohoda, možná proto že mi tenkrát umřela maminka a vůbec se děly věci, tak jsem na to nějak neměla čas myslet..Ale ta čtyřicítka to je strašný, já jsem stále duševně mladá, věčný puberťák co se tak i chová, ale problém je, že to už blbě vypadá a do toho ty šediny, bolavé klouby, 10 kilo navíc než bych chtěla, brýle abych si pořídila..no jak mám být happy ;-)
Zdravím Vás, Jano, nehleďte na to, jak při něčem vypadáte...kdo Vás má rád, Vaše šediny a brýle řešit nebude. A kdo bude chtít, něco si na Vás najde, i když se budete chovat jako "zodpovědná čtyřicítka". Přeji Vám šťastný vstup do další dekády!
Když mi bylo čtyřicet, seděl jsem na pískovišti a ročního syna jsem učil plácat bábovičky. Krásné vzpomínky.
Ctyricitka je krasny vek, i kdyz ve dvaceti to clovek vidi jako pokrocile stari ja se tesim i na sedesatku a sedmdesatku
Hezký den, Kamilo, připomněla jste mi, jak jsem ve dvaceti o čtyřicátnících paušálně prohlašovala, že už jsou "vyřízení"
Nepropadejte panice. Když kdysi můj otec slavil 50 let - skutečně jsem na něj zíral, že asi má známé u Děda Praděda ... Když jsem oslavil já - v podstatě pak bonmot J.Jágra - Věk je opravdu nějaké číslo. Za dobu od revoluce se věk posunul o neuvěřitelných 7 let ... Jistě, pak nastoupí pojmy - délka a kvalita života... Každopádně, pořád jste člověk - žijte a užívejte ...
Pane Boučku, věk je opravdu jen číslo...můj dědeček ještě v osmdesáti běžně jezdil z dvacet, někdy i třicet, kilometrů na kole. A taky si stěžoval, že nějak nemůže najít pěknou ženskou...že má kolem sebe jen samé babky
Jé, jak to děláte? Mně nikdo nic nenabízí a ničím takovým se velice netrápím. Pamatuji si kolegyni, která mi v práci vysvětlovala, že ta "pětadvacítka" je zlom. A mně se nic nezlomilo.
Je pravda (bude mi 49), že už si lépe promýšlím, čím jsem ochotna ztrácet čas, protože už znám lépe jeho cenu. A přiznávám, že jsem ráda, že je jiná doba a v padesáti nejsme povinně "babky", jako byla babička moje.
Pragmaticky vzato, máme štěstí, že jsme se dožily, tak prostě žijme :-). A vlasy si nechte klidně do pasu, jsou přece Vaše.
Hezký den, Jano,
je to tak, máme opravdu štěstí, a nejen v tom, že pořád ještě jsme, ale i v tom, kde a jak žijeme (chroničtí stěžovači prominou). Svůj věk nijak zvlášť neřeším, jen se mi zachtělo jemně si šťouchnout do těch, kteří ho řeší